Proč Češi nechodí ke komunálním volbám?

Nový výzkum Ipsos mapuje ochotu Čechů účastnit se jednotlivých typů voleb a detailně se zaměřuje na důvody neúčasti v komunálních volbách. Ukazuje také, co by mohlo nevoliče přesvědčit, aby k místním volbám přišli.

Výzkum proběhl v srpnu 2026 na reprezentativním vzorku 1 223 obyvatel České republiky ve věku 18 a více let.

Komunální volby mají vysoký potenciál účasti

Podle výzkumu by se voleb do zastupitelstva své obce určitě nebo spíše zúčastnilo 82 % respondentů. Vyšší deklarovanou účast mají pouze prezidentské volby (88 %) a volby do Poslanecké sněmovny (84 %).

U senátních voleb dosahuje deklarovaná účast 74 % a u voleb do Evropského parlamentu 68 %.

Komunální volby tak rozhodně nestojí na okraji zájmu. Přesto existuje skupina lidí, kteří by například k volbám do Poslanecké sněmovny přišli, zatímco voleb do zastupitelstva své obce by se nezúčastnili.

Proč lidé ke komunálním volbám nejdou?

Důvody neúčasti se liší podle toho, o jakou skupinu nevoličů jde.

Mezi lidmi, kteří by se zúčastnili sněmovních voleb, ale nikoli voleb do zastupitelstva své obce, je nejčastějším konkrétním důvodem neznalost místních politiků a kandidátů (18 %). Následuje pocit, že jejich volba nic nezmění (14 %), a nízká důležitost komunálních voleb (11 %).

U lidí, kteří by nešli k volbám do zastupitelstva, je nejčastější bariérou pocit, že jejich hlas nic nezmění (18 %). Následuje nedůvěra a negativní hodnocení politiků (17 %), nezájem o politiku (12 %) a nedůvěra ve volby (11 %).

Co by nevoliče motivovalo přijít?

Data zároveň ukazují, že část nevoličů není vůči komunálním volbám definitivně uzavřená.

Čtvrtinu nevoličů by k účasti motivovalo, kdyby lépe znali kandidáty a jejich názory. Stejných 25 % by přesvědčil větší pocit, že jejich hlas může něco změnit.

Pro 20 % respondentů by byla motivací nabídka konkrétních řešení problémů jejich města či obce. Stejný podíl by k účasti přivedla větší důvěra v kandidáty.

Naopak 19 % nevoličů uvádí, že by je k účasti v komunálních volbách pravděpodobně nepřimělo nic.

U mladých hraje znalost kandidátů ještě větší roli

Výrazný rozdíl se objevuje u nejmladší sledované věkové skupiny. Mezi lidmi ve věku 18–24 let by 56 % k účasti motivovalo, kdyby lépe znali kandidáty a jejich názory.

Výsledky tak naznačují, že bariérou komunálních voleb nemusí být pouze obecný nezájem o politiku. Významnou roli hraje také to, zda lidé vědí, kdo kandiduje, jaké má názory a jaká konkrétní řešení nabízí.

Větší srozumitelnost a lepší představení kandidátů proto mohou být jednou z cest, jak část nevoličů k místním volbám přivést.

O výzkumu

Výzkum realizovala agentura Ipsos prostřednictvím online dotazování (CAWI) v panelu Populace.cz. Sběr dat proběhl v srpnu 2026.

Výzkumu se zúčastnilo 1 223 respondentů ve věku 18 a více let. Vzorek reprezentuje populaci České republiky podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

Výzkum mapoval deklarovanou ochotu účastnit se prezidentských, sněmovních, senátních, komunálních a evropských voleb a detailněji se zaměřil na důvody neúčasti v komunálních volbách a faktory, které by mohly volební účast podpořit.

Všechna čísla výše jsou z dodané závěrečné zprávy Ipsos.